Odhalte spolu s námi tajemství Pecky

Autor: Hátlik Wikimedia

V regionu Podzvičinsko, v kopcovité a členité krajině západního Podkrkonoší, se mezi Novou Pakou a Dvorem Králové, rozkládá malebné městečko Pecka. Jde o severovýchodní okraj okresu Jičín, který se nachází v Královéhradeckém kraji. Jde o významný český turistický region, jehož dominantou je hrad Pecka. Okolí se vyznačuje romantickou krajinou, která skýtá celou řadu možností pro pořádání výletů po celý rok. 

KAM ZA KOUPÁNÍM?

Koupaliště v Pecce

Letní koupaliště v Pecce se nachází v příjemném prostředí nedaleko hradu Pecka. V areálu se nachází také tenisové kurty, hřiště pro nohejbal, basketbal i kopanou a dále pak i stoly pro ping pong. V centru areálu je bazén o velikosti 37x42 metrů. V místě se nachází restaurace i občerstvení. 

KDE SE TU DÁ LYŽOVAT?

Lyžařský areál Pecka

Ski areál Pecka se nachází u silnice jdoucí na Dvůr Králové. V areálu se nachází 300 metrová sjezdovka, kterou najdete na severním svahu. Ve středisku se o přepravu lyžařů stará lyžařský vlek typu POMA. Svah je to mírný a dostatečně široký, ideální pro lyžování rodin s dětmi a začínající lyžaře. Nechybí zde umělé osvětlení, které umožňuje i večerní lyžování. V místě neschází ani stánek s občerstvením. V okolí areálu se pak nachází i upravované běžecké stezky, které vás provedou místy s pěknými pohledy. 

Ski areál Zvičina

Lepší podmínky pro lyžařské vyžití než v Pecce poskytuje Ski areál Zvičina, který se nachází na severním svahu Zvičiny. Areál disponuje třemi vleky, z nichž jeden je osvětlen pro večerní lyžování. V místě jsou i 3 různě dlouhé sjezdovky. Nejdelší je 700 metrů dlouhá, další je dlouhá 250 metrů a dětská sjezdovka je dlouhá 70 metrů. Součástí střediska je i občerstvení a parkoviště. 

KAM S DĚTMI?

Hrad Pecka

Autor: Lenka Vágenknechtová (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: Lenka Vágenknechtová Wikimedia

Výraznou dominantou města je hrad Pecka, který byl vystavěn ve 13. století a měl v té době za úkol chránit hranice a zlaté doly ve Stupné. Za výstavbou hradu stojí Kryštof Harant  Polžic a Bezdružic. Dnes zde je hned několik prohlídkových okruhů a v průběhu roku se tu koná řada rozličných akcí. Zajímavým místem na hradě je bezesporu mučírna a pak i černá kuchyně se sklepením, kde je expozice středověkého stravování a hygieny. 

KAM JÍT NA PROCHÁZKU?

Krkonošská vyhlídka

Autor: Jiří Nedas (zdroj: cs.wikipedia.org)

Autor: Jiří Nedas Wikimedia

Nedaleko hradu Pecka se nachází krásná vyhlídka. Dostanete se na ni po turistické značce přímo z města Pecka, přičemž cesta sem je dlouhá 2 kilometry. 

KAM ZA TURISTIKOU?

Raisovou cestou z Bělohradu na Zvičinu

Autor: Karelj (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: Karelj Wikimedia

Lokalitu Podzvičinsko miloval i Karel Václav Rais. Jednu z jeho nejoblíbenějších míst mapuje cesta Karla Václava Raise. Naučná stezka je rozdělena do dvou etap, přičemž ta kratší je určena menším dětem a seznámí vás s městem, zdejšími lázněmi i nejbližším okolím; delší okruh pak prochází místy, které spisovatel miloval. Stezka nakonec končí na nejvyšším vrcholu Podzvičínska Zvičina u Raisovy chaty. 

KAM ZA ZÁBAVOU?

ZOO Dvůr Králové

Autor: Mistvan (zdroj: cs.wikipedia.org)

Autor: Mistvan Wikimedia

Jen pár kilometrů od Pecky se nachází jedna z nejoblíbenějších a největších zoologických zahrad v České republice. ZOO ve Dvoře Králové skýtá neskutečné množství zcela jedinečných zážitků. V místě je nádherné safari a dále je zde v prostorných výbězích na 2300 zvířat z celého světa. ZOO se však zaměřuje na zvířata Afriky, jichž tu má největší počet v celé Evropě. Chloubou je zdejší krásná a trochu mystická okapi. 

Lázně Bělohrad

Autor: Karelj (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: Karelj Wikimedia

Jen kousek od Pecky se rozkládá malebné lázeňské městečko, které proslavila slatinná rašelina. Zdejší Anenské slatinné lázně založila v 19. století hraběnka Anna z Asseburgu. Je zde krásný lázeňský park s chodníčkem šesti smyslů, kolonáda i netradiční zahrada, hudební pavilon a Annamariánský pramen. 

KAM ZA HISTORIÍ?

Kostel svatého Bartoloměje

Autor: Pavel Dušek (zdroj: cs.wikipedia.org)

Autor: Pavel Dušek wikimedia

Další výraznou dominantou městečka je kostel svatého Bartoloměje, který je zasvěcen patronu městečka Bartoloměji. Stál zde již před rokem 1384. Současný kostel má barokní podobu se štíhlou vysokou věží, jež pochází z období mezi léty 1751-1753. Kotel je bohatě vymalován malířek fresek Václavem Kramolínem. Na vnějších obvodových zdech jsou umístěny kamenné reliéfy - 14 zastavení Křížové cesty z roku 1722. Na jižní stěně kostela je pak pomník vystavěný na památku mučednické smrti lidického faráře Josefa Štemberka, místního rodáka. 

Pomník Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic

Zdejší pomník byl odhalen 21. 6. 1921 a najdete ho před zdejší základní školou. 

Muzeum cukrářství 

Muzeum cukrářství najdete v domě s číslem popisným 12. Jde o dům hned vedle cukrárny Zlatá Pecka. Je to soukromé muzeum se sbírkou cukrářského vybavení s rodovou historií. Vidět tu však můžete i jiná řemesla, které mají nějakou souvislost s Peckou. Vidět zde můžete starožitnosti i expozici věnovanou místním legionářům. 

Morový sloup

Autor: Martin Veselka (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: Martin Veselka Wikimedia

Na náměstí městyse Pecka se do dnešních dnů dochoval morový sloup z roku 1720 zakončený korintskou hlavicí, na níž stojí socha Panny Marie. Sloup je obklopen osmibokou kuželkovou balustrádou osazenou osmi sochami světců. Na náměstí je dále funkční barokní kašna a náměstí lemují měšťanské domy z poloviny 19. století. 

JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?

Fragment sgrafito 

Autor: Marzper (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor: Marzper Wikimedia

V roce 2009 zde byl náhodně zachráněn poslední fragment sgrafitové výzdoby někdejšího zámku Pecka, který byl v čele nádvoří. Jde o tzv. kobercové sgrafito, které původně pokrývalo zdi dnes již zřícených paláců. Obrazce měly chránit sídlo od zlých sil.  

Hradní studna

Jedním z nejzáhadnějších míst v Pecce je zdejší hradní studna, která je dnes 56 metrů hluboká. Ta byla z neznámých důvodů ve středověku zasypána a zazděna. Náhodně pak byla objevena až v roce 1947. Otvor je šikmá, což znemožňuje nabírání vody do věder. I v hloubce 56 metrů je vzduch naprosto čistý bez jedovatých plynů a je zde dokonce i průvan. Ve studně není voda. Je zde myšlenka, že studna mohla být rafinovaným vchodem do tajných chodeb.