Slavonice, renesanční perla České republiky

Autor fotografie: Fojsinek Wikimedia

Renesanční perlu Česka, Slavonice, naleznete na pomezí Čech a Moravy. I přes tuto skutečnost jsou Slavonice stále ještě na moravské straně. Paradoxně však spadá do Jihočeského kraje a okres Jindřichův Hradec. Městečko se dvěma a půl tisíci obyvateli, jímž protéká Slavonický potok, vzniklo již ve 12. století. A jeho minulost je úzce spjata s významným šlechtickým rodem Vítkovců. 

Když přijedete do Slavonic máte dojem, že se tu zastavil čas. Město se pyšní unikátními renesančními památkami se sklípkovými klenbami a ojedinělou sgrafitovou výzdobou. Je nejen branou do Čech, ale především do České Kanady. Jde tedy o skvělé místo, kam se vypravit za poznáním, jen tak na výlet anebo na dovolenou. Slavonice jsou skvělým odrazovým můstkem proto, abyste blíže poznali Českou Kanadu, Landštejn, Slavonicko i Dolní Rakousko. 

KAM ZA KOUPÁNÍM?

Dědkův a Bejčkův rybník 

Přímo ve Slavonicích máte možnost vykoupat se hned ve dvou rybnících. Dědkův rybník, zvaný také Dědák, je obklopen krásnou přírodou České Kanady.  Vstup do vody je zde z hráze anebo ze strany lesa na levé, břehu. Povětšinou bývá čistý. Bejčkův rybník patří původnímu Bejčkovému mlýnu, kde je dnes lukrativní rekreační středisko se stylovou restaurací, ubytovacími možnostmi, vlastním vinným sklípkem, domácí ZOO a botanickou zahradou. Pakliže vám takovéto koupání nevyhovuje, zajeďte do nedalekých Dačic, kde je moderní koupaliště. Návštěvníci zde mohou využít plavecký i rekreační bazén  divokou řekou, masážními lavicemi a chrliči. Dominantou koupaliště pak je skluzavka se třemi dráhami a tobogan. V místě samozřejmě neschází ani brouzdaliště se skluzy pro nejmenší a stříkající nosorožec. Voda na koupališti je vyhřívaná. V areálu naleznete i další možnosti sportovního vyžití, sociální zázemí a občerstvení. 

KDE SE TU DÁ LYŽOVAT?

Běžkování v České Kanadě

V České Kanadě je za dobrých sněhových podmínek strojově upravováno až na 100 kilometrů běžeckých tras. Některé z nich jsou přitom propojeny se stezkami v Rakousku. Slavonicko je samo o sobě ideálním místem pro běžecké lyžování. Vybrat si můžete z celé řady okruhů (Staré Město-Landštejn, Landštejn Matějovec a Rožnov, Staré Město pod Landštejnem-Slavonice, Staré Město-Trojmezí-Košťálkovem nebo třeba Šramberský okruh atd). Je jen na vás, jak dlouhou a náročnou trať si vyberete. 

KAM S DĚTMI?

Cesta pohádkovým lesem 

Jen asi 2 kilometry od centra Slavonic se v lese nachází Strážný vrch. Celá cesta pohádkovým lesem je dlouhá 4 kilometry a máte zde možnost přiblížit se a cestu zkrátit autem. Jsou zde 3 stupně obtížnosti. Nejkratší okruh je dlouhý 1,8 kilometru a má 4 stanoviště, ten nejdelší je 4 kilometrový a má 8 stanovišť. Stezka je plná úkolů, které když dítko splní, může si zajít do Turistického centra ve Slavonicích pro odměnu. Informační centrum vám případně poskytne k trase informace. Zakoupit si tu můžete i tištěného průvodce s mapkou trasy a úkoly. 

Mini Zoo Bejčkův mlýn

Dalším příjemným víkendovým výletem místních je výlet na Bejčkův mlýn, který se nachází kousek za městem. V místě se dále nachází rybník, restaurace, botanická a bylinková zahrada a malá ZOO. Příjemná procházka krásnou přírodou může být nakonec završena i dobrým jídlem. Vstup do ZOO je bezplatný. 

KAM JÍT NA PROCHÁZKU?

Pevnostní areál Slavonice 

Autor: Falk2 (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Falk2 Wikimedia

Pevnostní areál s muzeem nabízí k prohlédnutí stálou expozici, která se věnuje ochraně státních hranic v minulém století. Přesněji od třicátých let až po rok 1989. V muzeu je výstroj i výzbroj armády, výbava pro bunkry, model kompletně vybedněného zaarmovaného bunkru vz. 37 a ještě spousta dalšího (dobová kancelář stavebníka budující bunkry, prvorepubliková kuchyně, uniformy a spousta předmětů denní potřeby). V okolí se rovněž nachází i 2,85 kilometru dlouhá naučná stezka s 13 zastaveními. Pevnostní areál ve Slavonicích patří v současnosti k těm nejlepším a nejrozsáhlejším muzeím lehkého opevnění vz. 37 v Česku. 

Pfaffenschlag 

Autor: Daniel Baránek (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Daniel Beránek Wikimedia

V lese mezi Slavonicemi a Starým Městem pod Landštejnem se ukrývají pozůstatky středověké vesnice Pfaffenschlag. Dostanete se sem po červené ze Slavonic i 200 metrovou cestou ze silnice Slavonice-Stálkov. Šlo zřejmě o slovanskou vesnici. Místo má celoevropský význam. Ves svou existenci zřejmě ukončila v roce 1423, kdy byla srovnána se zemí. Vidět tu jsou pozůstatky mlýna, hospodářských budov i sklepů. Pozůstatky jsou volně přístupné. 

KAM ZA TURISTIKOU?

Graselova stezka 

Autor: Czeva (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Czeva Wikimedia

Graselova stezka to je na 182 neuvěřitelných kilometrů, které jsou uzpůsobeny dětem, seniorům i handicapovaným. Přímo ze Slavonic vybíhá jedna 23 kilometrů dlouhá stezka zvaná Úkryty v lesích, což je vůbec ta nejstarší Graselova stezka, která vede ze Slavonic přes Český Rudolec do Dolního Bolíkova, odkud se zpět dostanete vlakem. Trasa prochází hlubokými lesy, alejemi, starobylými cestami, údolím Bolíkovského potoka a vidět na té cestě můžete spoustu nej. Jako třeba Graselova sluj, vodní pila Penikov, Psí hřbitov, Francouzský kámen, zámek v Českém Rudolci nebo zaniklé hutě v Dolním Bolíkově. Stezky vznikly ve spojitosti s velkým loupežníkem Johannem Georgem Graselem, z jehož jména se vyvinulo dnes všemi užívané slovo “grázl”. 

KAM ZA ZÁBAVOU?

Podzemí ve Slavonicích

Autor: H2k4 (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: H2k4 Wikimedia

Pro milovníky adrenalinu tu Slavonice zpřístupnilo část svého podzemí. Jde o sklepy z 13. století, které jsou v té nejstarší části města. Vybrat si můžete hned ze dvou tras. Jedna trasa je dlouhá 130 metrů a ta druhá 300 metrů. Druhá trasa je však velmi náročná. Vede neosvětleným prostorem, chodbou vysokou 1,5 metru a širokou 40 až 60 centimetrů. Doba prohlídky se pohybuje okolo jedné hodiny. Tato náročná trasa je veřejnosti přístupná pouze o víkendech v době letních prázdnin. Sklepení zasahuje až pod náměstí. Podzemí bylo vyhloubeno bez užití střelného prachu, přičemž se ;lidé museli probít velmi tvrdým rulovým masívem. Původní role chodeb měla odvádět spodní vodu.

KAM ZA HISTORIÍ?

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Městská věž

Autor: Fojsinek (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Fojsinek Wikimedie

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie zde stál již na konci 13. století. Jde o trojlodní baziliku s presbytářem, křížovou klenbou a pětibokým závěrem. V průběhu staletí byl několikrát přestavěn. Ta poslední přestavba je z počátku dvacátého století. V místě se dochovaly nástěnné malby ze 14. století, ale i z pozdějšího období. Na hlavním oltáři je socha Ukřižovaného Krista a v presbytáři (i v hlavní lodi) je 14 barokních plastik apoštolů a evangelistů. Ty nejstarší plastiky přitom pochází z 15. století. U triumfálního oblouku stojí socha Madony s děckem. Při vstupu do kostela je při zdi náhrobník pastora Jakuba Peregrina. Součástí kostela je i kamenná věž z první poloviny 16. století, jejíž výstavbu financoval cech soukeníků. Věž je zpřístupněna veřejnosti. Na její ochoz je však zapotřebí nejprve vystoupat po 144 kamenných a 32 dřevěných schodech. 

Hřbitovní kaple sv. Kříže 

Autor: Cabestany (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Cabestany Wikimedie

Kaple svatého Kříže postavili na začátku 18. století. Původně byla součástí hřbitovní brány  z roku 1586. Interiér bohatě zdobí barokní výmalba. 

Lutheránská modlitebna

Autor: Fojsinek (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Fojsinek Wikimedia

Lutheránskou modlitebnu najdete v Slavonicích v domě číslo 517 na Horním náměstí. Modlitebna pochází ze 16. století. Místnost v prvním patře zdobí nástěnné malby s výjevy z Apokalypsy, což je typický projev protestu luteránů proti katolíkům. Místo je otevřeno od června do září. Jinak po telefonické dohodě. 

Kostel Božího Těla

Autor: Miloš Fiala (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Miloš Fiala Wikimedia

Poutní kostel naleznete asi 1,5 kilometru za městem. Pochází z konce 13. století. Během husitských válek byl vypálen, ale nakonec byl v 15. století zase obnoven. Zajímavá je zde mozaika sv. Kryštofa z roku 1933, která nahradila původní sgrafity.

Dům číslo 480

Autor: Cabestany (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Cabestany Wikimedia

Nevšední památku naleznete v domě číslo 480 na náměstí Míru. Jde o síň s nástěnnými malbami novozákonních výjevů z druhé poloviny 16. století.  Dále je v mázhauzu domu zcela unikátní sklípková klenba, jehož prostorový odlitek byl ústředním motivem pavilonu Československa na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. 

JAKÁ JSOU TAJNÁ MÍSTA, O NICHŽ BĚŽNÝ NÁVŠTĚVNÍK NEVÍ?

Dům číslo 58

Autor: Miloš Fiala (zdroj: commons.wikimedia.org)

Autor fotografie: Miloš Fiala Wikimedia

Málokdo ví, že tento pozdně gotický  z konce 14. století, byl ve své minulosti poštovní stanicí (v 16. století) a také i zájezdním hostincem, a to ne ledajakým, ale nejstarším na trase Praha  Vídeň. Dům zdobí sgrafita Kalvárie, erby Zachariáše z Hradce a Kateřiny Valdštejna a také i monogram MLE, tedy mistra Leopolda Österreichnera. V 18. století byl klasicistně upraven. Jeho součástí jsou i stáje a vozovna.